Červenec 2008

Rasta copánky

11. července 2008 v 20:19 Rastafari a hippies
Copánky jsou dobrá volba, když už máš dost svých vlasu, ale nechceš nic stálého. Také jsou vhodné pro ty, kdo se ostríhali na krátko a chtejí mít znovu delší vlasy a momentálne s nimi nemohou nic delat. Než nosit dva mesíce cepici, je lepší si nechat naplést copánky. Budeš prekvapená, jak rychle ti vlasy porostou, když copánky sundáš. Zvlášte když je dva mesíce nebudeš cesat a moc je nezašpiníš. Naplétáním copánku lze docílit úcesu jakýchkoli barev a barevných kombinací, od prirozeného vzhledu až po extrém samotného úcesu stejne jako u dreadu.

Jaký druh copánku bych mela mít?
Mužeš si vybrat normální stylové copánky pletené v šachovnici nebo v radách, zakoncené ruznými zpusoby. Nebo copánky zapletené k hlave treba v silnejší cupky. Fantazii se meze nekladou.
Jestliže máš vlasy dlouhé približne 10cm, mužeš mít cokoli. Copánky mužeš mít po pás, po ramena, nebo jen pár centimetru. Mužeš si zvolit od velmi tenkých až po tlusté. Jen si pamatuj, že cím tencí a delší copánky jsou, tím déle budeš sedet na židli.

Jak se mám o copánky starat?
Skvelou vecí na copánkách je jejich nenárocnost. Ale pozor, velmi, ale velmi casté namácení muže vést ke chlupacení (vylézání vlasu z copánku), takže už nevypadají tak elegantne a upravene. Šampon opet bylinný bez kondicioneru, aby se copánky zbytecne nepovolily.

Jak dlouho úces vydrží?
Copánky vydrží max. 6 mesícu, kdy jsou odrosty už natolik dlouhé, že se musí copánky bud sundat a naplést nové, a nebo korínky zadredit, a nechat dále rust v dreadech. V tomto prípade je délka úcesu neomezená.

Nevypadají mi tím vlasy?
Po rozpuštení copánku vycešeš vlasy uvolnené za celé období, kdy jsi je mela v úcesu a nemohla si je vycesávat! Po aplikaci kondicioneru se s trochou trpelivosti dají i cuchance rozcesat. Nemáš-li ji, pak prijd! A krom toho máš na pár dnu nový úces, a to afro, které po nekolika umytí zmizí.
/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/6/3/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */

hippies

11. července 2008 v 20:18 Rastafari a hippies
San Francisko se na nachází na západním pobřeží Severní Ameriky ve státě Kalifornie. Toto město vzniklo roku 1776, jako strategická a poměrně nevýznamná pevnost Španělských kolonizátorů. Brzy zde bylo nalezeno zlato a San Francisko rostlo a rostlo. Nás bude ale zajímat Sanfranciská čtvrť Haight Ashbury. Tvoří ji dvě centrální ulice (jak jinak než Haight a Ashbury:o) Tuto čtvrť v 50. letech 20. století proslavila beatnická generace a v 60. letech mírové hnutí hippies.
Hippies a Beatnická generace
Beat generation byla uzavřená skupina spisovatelů, kteří žili bohémským způsobem života, psali hluboké myšlenky a básně. Zabývali se východními filosofiemi a hlavně zen-buddhismem. Bydleli zde nebo se sem rádi vraceli, kouzlo tohoto místa jim dodávalo inspiraci. Mezi veliká jména této doby patří Ken Kessey, Jack Kerouac, Allen Ginberg, kteří měli v San Francisku jeden ze svých domovů. Básník Lawrence Ferlinghetti založil v 50. letech v Haight Ashbury na ulici Columbus Avenue své knihkupectví City Lights. Beatnický ráj, který se tam nachází dodnes. K Haight Ashbury neodmyslitelně patří také květinové děti, tedy hnutí hippie, které se stalo symbolem 60. let pro tuto Sanfranciskou čtvrť. Z některých beatniků se začali vyvíjet hippie. V tomto bodě se tyto dvě skupiny lidí rozdělují: Zatímco hippíci pokládají beatnickou generaci za své modly, čerpají z jejich myšlenek, v dílech nacházejí inspiraci… Beat generation neuznává hippies, odsuzuje jejich ideály, opovrhuje jimi. Spisovatelé se distancovali od tohoto nově vznikajícího hnutí, neztotožnili se s nimi, právě naopak, uzavřeli se do sebe, do své komunity a svých ideálů. Hippies nenáviděli válku, někteří beatnici tuto válku považovali za správnou a podporovali ji. V 60. letech byla tato čtvrť definitivně centrem komunity hippíků. V polovině 60. let jich zde žilo přes 15 tisíc. Z největších osobností tohohle hnutí mohu zmínit Janis Joplin, Jerryho Garciu a jeho skupinu Grateful Dead, Jefferson Airplain a mnoho dalších, kteří zde žili a koncertovali v nedalekém parku zvaném Goden Gate Park. Beatnici se stáhli do ústraní, hippies přejali jejich filozofii, snad si ji zjednodušili, snad upravili. Nirvány se snažili dosáhnout pomocí LSD, volné lásky a rockové hudby. Žili zde v míru, lásce ke světu a harmonii. Škoda, že dnes už je dávno tomu, co zemřeli velicí lidé této doby, co zemřel náboj a nálada 60. let. Jak beat generation tak hippies měli krásné ideologie, škoda taky, že tyto dvě názorové skupiny lidí nenašly společnou cestu…

Haight Ashbury dnes
Dnešní Haight Ashbury se od dob bohémů výrazně nezměnila. Údajně v ní stále přetrvávají zbytky atmosféry 60. let, typické domečky zvané "Painted ladies" stojí pořád na svém místě. Žijí zde mladí lidé, květinové děti 21. století. Jsou tam krámky s batikovanými věcmi, starou hudbou, s korálky, hospoda Vesuvio, kde na stěnách visí fotky beatniků a úryvky jejich textů, i Ferlinghettiho knihkupectví City Lights najdeme tam, kde bývalo. Moc bych se tam jednou chtěla podívat, nasát kouzlo doby staré 40 let, ucítit na vlastní kůži náboj "posvátných" sixties. Snad se tam jednou sejdeme…

Rastafari

11. července 2008 v 20:17 Rastafari a hippies
Prvotní základy tohoto hnutí položil Marcus Mosiah Garvey jehož velkým snem a zároveň veřejnou činností bylo návrat černochů do Afriky kde měl černý lid opět nalézt své kořeny,hodnotu a kulturu, které byly vzaty bílými otrokáři. Věnoval se studiu vlivu otrokářství a kolonialismu na černé obyvatelstvo během toho cestoval po Karibiku a amerických zemích kde sledoval tento problém v praxi. V roce 1914 založil na rodné Jamaice první pročernosškou organizaci (Asociaci pro všeobecný pokrok a zachování dědictví černé rasy - UNIA). Jeho práci komplikoval z počátku i odpor některých černochů jenž pronikly do střední třídy a již si připadali "méně černí a více bílí" a slovo černoch pro ně byla urážka. Na jednom kázání okolo roku 1920 pronesl Gavrey údajně tuto větu: "S nadějí hleďte ku Africe, kde bude korunován černý král, a ten se stane naším vykupitelem." která byla jedněmi považována za proroctví jiní se jí smály. Pravda byla ale taková že v roce 1930 byl na etiopský trůn dosazen a za krále prohlášen Ras Tafari Makonnen jenž přijal jméno Haile Selassie. Někteří tvrdily naplnění proroctví jiný to považovaly pouze za shodu okolností každopádně tím byli položeny základy rastafariánství. Gavrey je dnes významnou osobností jak pro rastafariány tak pro spoustu černošských církví, organizací jenž bojují za práva černého lidu a lidská práva všeobecně, jeho práce se stala základem pro Martina Luthera Kinga a jiných bojovníků za práva černochů.

Haile Selassie (původním jménem Ras Tafari Makonnen) je historicky doloženým potomkem krále Šalamouna a královny ze Sáby (Sába = starověké království zasahující na území dnešní Etiopie, Egypta a dřívější Persie), pro rastafariány představuje ztělesnění Jaha Rastafariho - Boha. Jah je, těžko říci zda zkomolenina nebo jen zkratka, z hebrejského slova Yehova, Jahve - Hospodin, Bůh. Vzhledem k tomu, že Haile Selessie je potomkem samotného Šalamouna obsahuje rastafariánská víra mnoho znaků judaismu, se kterými je spjato používání židovských symbolů (židovská hvězda, lev kmene Judah (Yehuda) ). Židovská víra je promíšena s prvky víry křesťanské a částečně i prvky egyptské mytologie. Jako každé náboženství má i rastafariánství svou svatou knihu, je jí Holy Piby - bible černého člověka, od křesťanské bible se liší jen tím že všechny významné postavy jsou černé pleti Mojžíš byl černoch, Šalamoun byl černoch, Ježíš byl černoch a Bůh je také černoch atd. Rastafariání podezírali a podezírají církev z toho, že když překládala bibli přeložila jí ve prospěch bílích v neprospěch černých tak aby bylo zřejmé že černí jsou předurčeni k zotročení. Kde je pravda se už asi nikdy nedozvíme každopádně to vede k zamyšlení.

Rastové nebojují proti bílím lidem jako proti rase, jak si mylně myslí mnoho lidí. Rastové bojují proti Babylonu což je pojmenování pro svět plný lží, nenávisti, korupce, hříchu a kde je prestiž a moc stavěna před lásku, přátelství, čest a hodnotu lidského živote nebo svobody. Cesta však nevede spálením Babylonu nýbrž jeho vyléčením, vyléčením národů. Zde hraje významnou roli křesťanství a odpuštění. Rastové jsou silně spjati s Afrikou a považují ji za svůj domov (což bychom měli vlastně všichni jelikož Afrika = kolébka lidstva), odmítají tvrzení jiných náboženských skupin že rastafariánství je protibělošské a protimulatské hnutí jelikož i sám Bob Marley byl mulat (měl bílého otce), rastové čím dál víc nacházejí spojence mezi bělochy.

Spíše než náboženství by se rastafariánství mělo označovat jako životní styl nebo něco takového protože samy rastové považují za hlavní cíl to aby člověk jednal z vlastní vůle ne z donucením. Vůči drogám jsou rastamani nekompromisní, schvalují užívání pouze čisté Kayy (Kaya = jeden z mnoha slangových výrazů pro marihuanu). Vůči alkoholu jsou názory různé někteří ho nepijí vůbec jiní pijí pouze pivo ale nikdy se po alkoholu neopíjejí. Co se stravování týče uznávají dietu kterou nazývají "ital" jde o podobný způsob stravování jako v židovské víře tzv. "košer" v praxi to znamená že se vyhýbají konzumaci masa (především vepřového), mořské korýše nejedí také jelikož žijí na dně moří kde se živý zbytky. Naproti tomu mohou být rastové vegetariáni či vegani, někteří konzumují ale i maso a to konkrétně ryby nebo drůbež (semivegetariánství). Stravování hodně závisí na přírodních a kulturních podmínkách jedince. Co se týče vzhledu drží se rastafariáni bible: "Nebudou dělati sobě lysiny na hlavě své, vytrhávajíce sobě vlasy. A brady své nebudou holiti, ani těla svého řezati." Dlouhé vlasy si splétají do starých známých dreadů. Někdy si dready dělají i z dlouhých vousů. Oblečení většinou zdobí třemi barvami zelenou, zlatou a červenou (barvami Afriky).

Marihuana je pro rastamany důležitým doplňkem jejich víry je používána pro různé obřady. Rastové jí říkají bylina moudrosti, slouží ke komunikaci s Jahem a sjednocuje lid. Podle rastafariánských mýtů je konopí rostlinou jenž poprvé vyrostla na Šalamounově hrobě a je považována za boží dar.

Rastafarianismus jako myšlenka včerejška i zítřka


Celosvětově je dnes rastafarianismus uznávaným filozoficko- náboženským směrem, jež se těší, stále se zvětšující oblibě. Tento trend je největší měrou patrný od začátku 80 let, konkrétně od smrti jednoho z nejcharizmatičtějších , barda rasta people Boba Marleyho. Ten zemřel v květnu 1981 na rakovinu mozku a plic, přičemž jeho metastázi byly patrné i na páteři, což je konečná fáze té nejhrubší rakoviny. O 6 let jej následoval ve svém bytě zastřelený druhý, mnohými opomíjený Peter Tosh, bývalý Marleyho přítel a spoluhráč ranných Wailers. Jak jsem již trochu natuknul, hlavní prvky rastafarianismu jsou zhruba tyto: hudba, ganja a Jah (Mojžíš). Vezmu to tedy popořádku a řekněme, že tedy první rozeberu hudbu. To, však v žádném případě neznamená, že je rozhodující, či dílčí. Je to zkrátka jedna ze složek a nějaké pořadí nelze takto určit. Hudba, zvaná reggae, vznikla na Jamajce zhruba na konci 40 let a to ze stylů zvaných ska a rock steady. Primárním prvkem je v ní důraz na basovou linku a bicí systém, jež tvoří stavební kámen reggae hraného právě třeba Marleyem, Toshem, Bunny Wailerem, Burning Spearem a dalšími. Jednou z prvních reggae skladeb byla Freedom, pojednávající o strádání chudého lidu v nesvobodném, zkorumpovaném světě, v Babylonu. Její zpěvák , rastaman Norman Grant si však díky ní vysloužil skoro desetiletý zákaz veřejné produkce. Reggae je hudbou pracujícího lidu, ale těch nejchudších sociálních vrstev, je hudbou gheta. Rastafariáni si jej vzali za své a obohatili jej sociálně- politickými texty a taktéž biblickou tématikou s apelem na některé z Žalmů, především z kapitol o pádu Babylonu. Je však dvojího druhu: reggae modern, prezentované výše jmenovanými a takzvané true reggae, jež hrají Nyabinghi rastafariáni v horách na Jamajce. To druhé jmenované je bubnováni na bonga, bez využití čehokoliv, co by potřebovalo k fungování elektřinu se zpěvy starých rastafariánských legend. Dnes je reggae vyvinuto na úroven samplů a fůzí se styly, jako dub, jungle aj. Taktéž rasta texty již nejsou až tak směrodatné, naštěstí se ale najdou vždy nějací pokračovatelé rasta reggae ze 70 tých a 80 tých let. V současnosti jsou to nejvíce potomci již výše jmenovaných old rastamanů, mladý Marley, Tosh...
Druhým atributem,je k sakrálním i každodenním účelům používaná svatá rostlina ganja. Ta představuje v životě řadového rastamana komunikaci s Jahem (Mojžíšem) a virtuální realitu návratu do svaté země Etiopie, to jako nejvíce. Samozřejmě je taktéž používána v jídelníčku, ošacení, při léčbě takřka čehokkoliv, jelikož ji používají i rastafariánští šamané zvaní Obeah nebo také Myalman. Jak se vlastně v životě rastamanů tato rostlina objevila? V Negro Bibli (hlavní rasta kniha), se praví I zjevil se Bůh v podobě keře se sedmicípími listy Jahovi(Mojžíši) a pravil- zasej semena ze mě, at zelenají se květenou hory,lesy i louky... To je jen jedna z mnoha narážek k používaní této rostliny, jež se nejen v této knize vyskytuje a umožnuje tak rastamanům potvrzení myšlenky, že ganja je dar od Boha. Pravdou taktéž zůstává, že i sám Bůh, prezentovaný Haile Selassie Ras Tafari Makonnenem I, jakožto naplněním Garveyho proroctví o přiházejícím africkém královi králů,měl kladný vztah ke konopí,protože při jeho iniciaci založení organizace zvané Společenství africké jednoty(1966), navrhoval její pěstění africkými zeměmi z hlediska ekonomické vzpruhy. Tato organizace přečkala i Selassieho úmrtí(1975) a dodnes funguje s centrem v Addis Abebě. Selassie ji zakládal s geniální myšlenkou vytvoření jednotného Afrického Království s důrazem na ekonomickou, sociální a politickou jednotu, která by dokázala tento kontinent suverénně zařadit po bok těch ostatních. Bohužel nedokázal přesvědčit o těchto pokrokových myšlenkách všechny africké země a to je jeden z důvodů, proč je dnes Afrika , díky své nejednotnosti tou nejslabší, co se kvalit života člověka týče. Také v knize Zjevení se praví a jeho listí (stromoví života), má léčivou moc pro všechny národy... Dodnes je prvořadým cílem takřka všech rastafariánských komun boj s vládami svých zemí za legalizaci ganji, minimálně právě pro sakrální účely stoupenců tohoto hnutí. Nejcenějšími varietami na Jamajace jsou Jamaican Sinsemilla a Landscraft. Klasická etiopská vlaječka(červená, žlutá, zelená) s listem ganji uprostřed, zdobí nyní nejednu vlaječku rasta komuny. Třetím důležitým prvkem v životě rastamana je Jah Mojžíš. Tím je, byl a bude Marcus Garvey (1887-1940), jamajský sociální reformátor založivší ve 20 tých letech společnost pro vzdělávání černochů. Byl černošským nacionalistou podporujícím myšlenky panafrikanismu, či-li repatriaci otroků zpět do kolébky civilizace Etiopie. Garvey také v roce 1924 prorokuje onu dnes již legendární větu I hledme ku Africe, kde bude za 6 let korunován spasitel, jež bude tím králem, navrátivším své obyvatele do svých rodných zemí... Korunovace Haile Selassieho etiopského krále v roce 1930, bylo jen naplněním tohoto proroctví. Ten v roce 1936 oficiálně k nelibosti šlechty své země ruší otroctví, zakládá povinný(byt jen čtyřletý) školský systém a prosazuje ekonomickou, sociální i politickou reformu braní od toho, kdo dává. Jeho návštěva na Jamajce v roce 1965 byla překvapení, především, pro něj samého. Na letišti jej totiž očekával statisícový řvoucí dav rastamanů a jeho slzy tekoucí po tváři, při vystupování z letadla byly jen dalším potvrzením jeho božství, protože i Kristus, spatřivší své následovníky plakal...V této toliko chaotické době se rastafariáni rozdělují na tzv. Lockheads, Beardsmens a Baldheads. Rozdílnosti jsou u nich v nošení rastů(dreadů), vousů atd... Dále hovoříme o tzv. Niyabinghi rastafarians, což jsou poustevníci žijící v jamajských horách a tzv. Rooties, kteří žijí v příměstských ghetech ve slumech, což jsou boudy z plechu, do nichž zatéká, živící se prodejem ganji turistům. Další podskupinou jsou tzv. Roadies putující po celém světě a šířící tak rastafarianismus prostřednictvím sebe sama. Ti se živí příležitostnými pracemi a žebrotou. Když jsem si nedávno psal se svým rasta bratrem z Nového Zélandu: Ras Adamem hovořili jsme o údajném odhadu 650 000 stoupenců tohoto hnutí po celém světě osobně tomuto číslu nevěřím a považuji jej za víceméně úsměvné, každopádně je zapotřebí odlišit lidi žijící rasta stylem života od sympatizantů tohoto společenství. Rastafarianismus 21. století je rastafarianismem organizovaně neorganizovaným, nicméně komuny s názvy jako Dvanáct kmenů Judy a Rastafari children a mnohé další existují, každopádně je jejich členství fakticky nepodložitelným. Vět a slov k této víře bych dokázal napsat ještě tisíce a dle mejlů od vás mně chodících s otázkami právě k tomuto tématu, chci věřit, že ještě v budoucnu se k tomu vrátím ted se jen rozloučím rasta pozdravem navždy živý, navždy věrný, navždy pravdivý!!!

dredy

11. července 2008 v 20:14 Rastafari a hippies

Dready z vlastních vlasů

Je několik způsobů, jakými si můžete dready uplést. Naše letitá praxe nám však potvrdila, že na bělošské vlasy platí pouze TATO METODA, aby byly dready opravdu kvalitní a pevné a správně dorůstaly.

Přírodní dready

Jednou možností je, že si nějaký čas nebudete česat vlasy. Pokud je nebudete mýt šamponem obsahujícím kondicionér, začnou časem plstnatět. Jestli netoužíte po tom mít ze všech vlasů jeden velký dread, musíte čas od času vlasy od sebe na požadovaných místech oddělovat. Velmi záleží na kvalitě vašich vlasů. Někomu se přírodní dready začnou tvořit hned, někomu se vlasy nechtějí samy cuchat vůbec. Pokud se dostanete na dobrou cestu, bylo by dobré, kdybyste nechali někoho, kdo má zkušenosti, dready správně oddělit a zaháčkovat.

Silky dready

Silky dready se zhotovují stejným způsobem jako dready z vlastních vlasů. Jediný rozdíl je, že je ještě nastavujeme KANEKALONEM. Kanekalon se na dread naplete tak, že přechod není téměř poznat a dready si tak můžete prodloužit o libovolnou délku nejrůznějšími barvami. Životnost silky dreadů není nijak omezena. Naopak umělou část dreadů už není třeba opravovat narozdíl od normálních dreadů, ze kterých mohou sem tam vylézt krátké vlásky. Kanekalon pouze ztratí svůj počáteční lesk a výraznější barvy mohou trochu zajít. Pomocí pony kanekalonu, který napoodobuje asi nejvěrněji strukturu pravých vlasů, lze vytvořit i otevřené konce. Dready z kanekalonu braid mohou v některých případech po několika letech řídnout a při úpravách se trhat, proto se snažíme používat především ostatní druhy kanekalonu.

Pseudo dready

Pokud se Vám líbí dready, ale nechcete je nosit příliš dlouho a bez problému je po čase rozčesat, pseudo dready jsou pro Vás ideálním řešením. Jedná se prakticky o CHEMLONEM pevně a hladce omotané pramínky vlasů. Stejně jako rastu je můžete nosit maximálně 5 měsíců (podle rychlosti růstu Vašich vlasů). PÉČE je stejná jako u rastacopánků.
Pseudo dready lze zhotovit také ze specielního druhu VLNY. Dají se připlést pomocí copánků či twisterů, čímž vzniká dvojitý dread. Účes tak velmi nabyde. Můžete je nosit také připevněné pomocí očka na již zhotovených dreadech, rastacopánkách či twisterech a kdykoli je během chvilky opět sundat. Jejich výhodou je, že jsou velmi lehké. Jediné, co je třeba hlídat je, aby se dread nezatrhl o nějaký ostrý předmět. Životnost účesu je omezena odrůstáním (pohybuje se okolo 3 měsíců), avšak dready můžete kdykoli znovu použít.

O dreadech

Zkuste si nějakou dobu nečesat vlasy. Začnou se vám na nich tvořit dready. Ten, kdo tyhle nerozčesatelné copánky poprvé pojmenoval, je na hlavě asi nikdy neměl. Spíš naopak: ten účes se mu musel zdát dost příšerný. Název "dreadlocks" bychom totiž mohli přeložit zhruba jako "strašlivé kadeře".
Pokud vám taky nahánějí hrůzu, používejte kondicionér a hřeben tak často jak je to jen možné. Jakmile totiž na čas péči o vlasy zanedbáte, začne se zcela jistě vyplňovat teorie mnoha zarytých rastamanů. Ti tvrdí, že dready jsou nejpřirozenějším a hlavně jediným správným účesem lidského pokolení.

Začalo to na Jamajce

To, že se vlasy mohou komukoli bez větší námahy samy cuchat do chomáčů, tady bylo samozdřejmě dřív než každodenní hygiena. Dreadům byla ale ve středověku připisována zvláštní moc, což mohlo klidně stačit k nařknutí z čarodejnictví. To jejich popularitě samozřejmě nijak nepřidávalo. O něco tolerantnější dvanácté století ale přineslo nečekané možnosti. O masovou popularitu dreadů se postaral kultovní rastaman Bob Marley (1945-1981), kterému se podařilo z Jamajky rozšířit do světa zprofanovaný hudební styl reggae. Všichni už tedy víme, že jde o hudbu postavenou na americkém soulu a rhythm & blues s jamajskou lidovou taneční hudbou. Marley v roce 1967 konvertoval k rastafariánskému náboženství, které se potom stalo ústředním tématem k jeho hudbě. Jde o duchovní hnutí vzniklé ve dvacátých letech tohoto století, podle kterého je jediným opravdovým bohem etiopský císař Haile Selassie (1892-1975), původně známý pod jménem Ras Tafari. Starozákonní Sion leží podle tohoto výkladu světa v Etiopii. Rastafariáni totiž tvrdí, že bílí kazatelé úmyslně zatajili světu fakt, že Adam a Ježíš byli černoši, odmítají byrokratické struktury v církvi a protestují proti tomu, že se církevní představitelé zapojují do politiky. Bob Marley, který nosil dready neustále, je díky svému hudebnímu nadání samozřejmě odpovědný jednak za širokou popularitu reggae a jednak za to, že s rastafariánstvím si dnes nejvíc lidí automaticky spojuje právě afroameričany a jejich dready.

Věci jsou jinak

Nenecháte se ale zmást. I když vám třeba skupinka lidí sedící v některé z čajoven může svým účesem připomínat rastafariány, první dojem v tomto případě neprozrazuje všechno. Důležitý je jen světonázor s reggae spojený. Pravý rastafarián totiž pochopitelně není ten, kdo si nechal na hlavě vytvořit podle poslední módy divoké hady. Rastafarián je ten, jak říkají zasvěcení, pouze ten, kdo "nosí reggae v srdci". Existuje spousta nepravověrných, kterým se dready prostě líbí, ale k ničemu je to nezavazuje. Dready přitom nejsou mezi příznivci jamajskoetiopské kultury rozhodující. Simpatizanty Haileho Selassieho spojují i jiné prvky. Jsou to především klidní a veselí lidé, kteří mají vřelý vztah k muzice a hlavně ke konopí. Kouření marihuany v tomto světě patří k běžným rituálům a nemůže chybět na žádném rastamanském dýchánku. Rastamani vnímají ganju jako nejlepší lék a poté, co jí poprvé ochutnají, každému vysvětlují, že je to největší milodar. Jako důkaz používají zajímavou interpretaci pasáže z Bible, kde se můžete dočíst, že Bůh dal lidem víno. "To je záměrně překroucený překlad", vyvedou vás z omylu rastafariáni. Správná verze podle nich zní takto: Bůh dal lidem rostlinu. Dal jim tedy rostlinu, která roste volně v přírodě, sbližuje lidi a v její společnosti je ještě lépe dávají vnímat rytmu reggae. záleží jenom na tom, kolik milodaru je zrovna k dispozici. Není divu: během dlouhé cesty životem mohou úvahy samozřejmě sklouznout z cesty. Pak se třeba dovíme, že Keltové měli dready určitě, Adam a Eva nepochybně taky. Nebo to, že čeští poslanci, kteří mohli schválit takovou zvláštnost jako je "větší než malé množství" drogy, nechápou v čem kouzlo konopí vlastně tkví. Měli by ho začít radši taky kouřit: byli by šťastnější a klidnější, protože ganja probouzí v lidech jenom to dobré.

Musí to být v srdci

Zajímavé je, že rastafariány nepřistihnete moc často u piva. Bůh jim přece dal rostlinu a ne výrobek. Na tom se shodnou snad úplně všichni. Konopí je všelék. Žádné další zásady u rastafariánů neplatí. Ti, s nimiž se potkáme na ulici, v čajovnách a nebo v klubech si věšinou zakládají na jediné věci. Aby byla zachována jejich osobní identita, aby nebyli škatulkováni, aby bylo jasné, že si každý žije tak jak zrovna chce. "Hlavní je respekt. Systém odmítáme", tak bude pravděpodobně znít odpověď, když se zeptáte co kromně marihuany mají tihle lidi společného. Nevyznačují se módním oblečením. Naopak působí dojmem, že na nich samotných záleží ze všeho nejméně. tolik si zakládají na tom, že jsou každý jiný a že nerespektují žádná pravidla, že se to dá uvést paradoxně jako jejich další charakteristika. V mnohém připomínají anarchisty. Pokud vás napadá otázka, zda byste je zahlédli třeba na pražské Global Street Party, tak velkou část z nich určitě ano. Nebudou ale participovat na rozbíjení výloh. Spíš než na demonstraci proti globalizaci by je asi zvedl ze židle hudební festival. Mohli by tam hrát třeba Hypnotix, Švihadlo, DJové Liquid A, Bourama nebo Babylonrocker. Kouřila by se marihuana, všichni by se cítili jako bratři a sestry. Nebyl by problém si jen tak od cesty zafilozofovat o tom, že reggae nepochopí každý. Je to věc, která se nedá popsat ani předat. Člověk ho totiž musí mít v srdci.

Péče

Výhodou dredů je, že nevyžadují příliš péče. Dredy je nejlépe mýt bylinným šampónem (např. kopřivovým, březovým) a to takovým, který neobsahuje kondicionér! Vlasy by se potom mohly začít rozplétat.
Dredy je dobré umýt nejdříve měsíc po zhotovení, aby se dobře zacelily a zbytečně brzy se z nich nezačaly vytahovat vlasy. Můžeme vás ujistit, že i ty nejšpinavější dredy se dají umýt. Je však důležité potom pořádně vymýt šampon. Pokud vám zůstane na pokožce hlavy, může vám to nejen způsobit vyrážku, ale také to hodně svědí.
U dreadů je třeba hlídat, aby nerostly zplacatěle, takže si je u kořínků čas od času žmoulejte, aby se zakulacovaly. Když časem začnou z dreadů lézt vlasy, měly by se tzv. zaháčkovat (tzn. zatahat vylezlé vlasy háčkem do dreadu). Tyto vlasy kolem dreadů by se neměly stříhat. Při háčkování se dají opět zaplést dovnitř a dready se tak zbytečně nezužují. Opravovat dready nebude potřeba do nekonečna. Časem se zacelí a čím déle je budeš mít, tím lépe budou vypadat a získávat na kvalitě.

Materiály

Jsme toho názoru, že když už dready, tak pouze z vlastních vlasů. Žádné syntetické materiály k prodlužování nepoužíváme. Ani to nevypadá tak dobře a umělé dready také nevydrží tak dlouho. Pokud máte vlasy kratší než deset centimetrů, budete si muset ještě chvilku počkat. Pokud byste chtěli udělat jenom pár dreadů vzadu (hácéčko), tak možná ..

etiposká hymna

11. července 2008 v 20:13 Rastafari a hippies
Ethiopia land of our fathers
the land where our God wants to be
like bees to a hive swiftly gather
God children are gathered to thee.
With our red, gold and green floating for us
and our Emperor to shield us from wrong
with our hope and our future before us
we hail and we chant and we sing
God bless our Negus, Negus I
who keeps Ethiopia free
to advance with truth and right, truth and right
to advance with love and light, love and light.
With righteousness pleading
we hail to our God and King.
Humanity pleading - one God for us all
Ethiopia the tyrants are falling
who once smote thee ´pon thy knee.
Thy children are heartically calling
from over the distant seas.
Jahoviah - the great one has heard us.
He has come to protect us from wrong.
He has sent his holy angel to guide us
and to protect us in this time
God bless our Negus, Negus I
who keeps Ethiopia free....
to advance with truth and right, truth and right
to advance with love and light, love and light.
With righteousness pleading
we hail to our God and King.
Humanity pleading - one God for us all

etiopie

11. července 2008 v 20:12
Zřízení:
federativní republika
Hlavní m.: Addis Abeba
Rozloha: 1,127,127 km2
Nejnižší místo: Denakil Depression -125 m
Nejvyšší místo: Ras Dejen 4,620 m
Počet obyvatel: 67,673,031
Věková struktura: 0-14 let: 47.2 %, 15-64 let: 50% , nad 65 let: 2.8%




Ve starší literatuře Habeš. Vnitrozemský stát ve Východní Africe. V první polovině tisíciletí centrum mocné Aksúmské říše (christianizována ve 4. století). Ve východních oblastech země se pak rozšířil islám. Středověké dějiny Etiopie byly poznamenány pokusy křesťanských horských království rozšířit svou moc též na nížiny a jimy vedoucí obchodní cesty. Ústředního postavení se dostalo ve 13. století císařům z tzv. šalamounské dynastie (odvozující svůj původ od královny ze Sáby a krále Šalamouna). Přes úpadek centrální moci v průběhu 17. - 18. století se dynsatie udržela u moci až do roku 1974. Etiopie byla jediným africkým státem, který nejen uhájil svou samostatnost koncem 19. století v průběhu koloniálního dělení Afriky, ale ještě rozšířil své území. Italská okupace v letech 1935 - 1941 měla jen dočasný charakter (součást kolonie italská východní Afrika). Po svržení monarchie v letech 1974 - 1990 probíhaly v zemi socialistické experimenty a válka s eritrejskými separatisty, než byl režim svržen koalicí povstalců různého zaměření. Poté se ale Eritrea osamostatnila. Ústava z roku 1994 zemi změnila na federativní republiku. Od roku 1997 se kvůli sporným územím začaly zhoršovat vztahy mezi Etiopií a Eritreou. Ozbrojené srážky z jara 1998 přerostly v roce 1999 v otevřenou válku, která přinesla již desetitisíce obětí a na 500 000 osob z pohraničních území obou zemí muselo opustit své domovy. Z pestré směsice národů jsou nejpočetnější oromové (dříve Gallové, 40%), Amharové (28%) a Tigrejci (9%), Sidamové (9%), Šankella (6%) a desítky dalších. Mezi věřícími jsou nejsilnější skupinou křesťané (koptská církev 53%), následovaní muslimy (31%), animisty (10%) a dalšími nepočetnými minoritami.

Kde najít rastamany: dnes je můžete najít už jen ve městě Shashemane vzdáleném asi 200 km jižně od Addis Abeby. Žijí zde v komunitách vpravo před příjezdem do města. Nezkoušejte od nich kupovat kouření, nic neprodají pokud vás dobře neznají. Mluví výborně anglicky, část z nich pochází z Jamajky.

jamajská hymna

11. července 2008 v 20:11 Rastafari a hippies
Eternal Father, Bless our Land,
Guide us with thy mighty hand,
Keep us free from evil powers,
Be our light through countless hours,
To our leaders, great defender,
Grant true wisdom from above,
Justice, truth be ours forever,
Jamaica, land we love,
Jamaica, Jamaica, Jamaica, land we love

Teach us true respect for all,
Stir response to duty's call,
Strengthen us the weak to cherish,
Give us vision lest we perish,
Knowledge send us Heavenly Father,
Grant true wisdom from above,
Justice, truth be ours forever,
Jamaica, land we love,
Jamaica, Jamaica, Jamaica, land we love

pohádka

11. července 2008 v 20:10 Rastafari a hippies
Bylo, nebylo, když v Babyloně vládl moudrý král Šalamoun, Babylon se měl krásně a země jenom kvetla a prosperovala. Když měli lidé té země nějaký problém či starost a chtěli poradit šli za Šalamounem a ten jim moudřě poradil...Jednoho dne Šalamoun zemřel a Babylon od té doby neměl nikoho, kdo by jim poradil....země začala chřadnout a lidé bědovali....začali prosit Boha, aby jim někdo pomohl...
Bůh je vyslyšel a na hrobě krále Šalamouna vyrostla první květina marihuany na Světě, lidé ji sklidili a naučili se jí pěstovat, sklízet a používat....Od té doby lidé již nežili ve zmatku a země se vrátila do původního stavu.....=)

jamajka

11. července 2008 v 20:08
Jamaica
Jamaika, stát řazený mezi státy střední Ameriky, ležící na stejnojmeném ostrově ve Velkých Antilách v Karibiku. Jeho skalnaté pobřeží je lemováno, pro Karibik, tak typickými korálovými útesy. Panuje zde vlhké tropické podnebí s příležitostnými hurikány. Můžeme zde narazit na stálezelené tropické lesystejně jako na savany s porostem sukulentních rostlin (kaktusů). Poměrně vyspělí stát a velice nízkou negramotností a bohatým cestovním ruchem. Jamajku objevil roku 1494 Kryštof Kolumbus, od roku 1509 byla kolonizována Španělskem , ale v letech 1655 až 1962 byla korunní kolonií Velké Británie (1674 až 1688 byl guvernérem proslulý korzár Henry Morgan, tehdy již povýšený do šlechtického stavu). Od roku 1958 tvořil ostrov součást Západoindické federace. Z ní Jamajka v roce 1961 vystoupila (čímž federace fakticky zanikla) a roku 1962 vyhlásila svou nezávislost v rámci Commonwealthu. V čele státu stojí generální guvernér zastupující britskou královnu.

Hlavním a největším městem je Kingston na severovýchodě ostrova.
Kultura:
Když se řekne Jamajka spoustě lidí se vybaví spousta slov mezi kterými budou určitě reggae a ska, s reggae je neodmyslitelně spojen Bob Marley & The Wailers, za ska stojí jmenovat např. Skatalites.
Ze všech nábozenství na Jamajce převládá Křesťanská víra, ovšem tou nejznámější je víra Rastafariánská, vzhledme k tomu že Jamajka je kolébka Rastafariánství. Jamajka je rastafariány považována za část Zionu (svaté země) do které je zahrnována samozřejmě Afrika a ještě oblast biblického Judského království (oblastn dnešní Izraele).
Díky svému klimatu se na Jamajce velice daří Marihuaně která tu rostě defakto jako "plevelná rostlina". Jamajští obyvatelé jí proto využívají ke všemu možnému, od vaření, po dělání provazů nebo tkanin z konopného vlákna. Mnoho lidí si myslí že jamajská vláda je v postoji ke konopí stejně tolerantní jako například ta holandská, avšak opak je pravdou na Jamaice je marihuana nelgální stejně ve většině vyspělích zemí světa.
Úředním jazykem je samozřejmě angličtina, avšak většina Jamaičanů mlůví Jamaiským nářečím které z angličtiny pouze vychází, tomuto nářečí se říká Patois (Patois/Angl.).

z čeho všeho se dá hulit

11. července 2008 v 20:04
Klikni pro zvětšení
...... tady taky něco z čeho musíme tahat ......

Průměr asi 15cm , když taháte tak vůbec nic necejtíte Něco podobnýho má Dementek ale vypádá to jako E.T =D

Klikni pro zvětšení
Tady další sranda prozměnu skleněná .....
Klikni pro zvětšení
a teď speciální HRAČKA

Porcelánová vodnice asi 30cm vysoká se čtyřma kanónama . Moc luxusní mazec i pro čtyři lidi

Jo ta skleněnka předtím je 40cm vysoká

Klikni pro zvětšení
No a na závěr . Shotovačka na baterky . Stačí nacpat a pak jenom tisknout tlačítko a tisknout a tiskn...ooou....tt....hh...

Klikni pro zvětšení
.............. a ještě jeden pohled .......... , chtěla jsem jenom poznamenat že se to nacpává čistý tabák to vše moc zasírá .

Klikni pro zvětšení
Tak tuhle šluknu mám nejradči !

Klikni pro zvětšení
Tak tohle je kámoše nářadíčko=D
Bílý fajfky jsou pěnovky z Turecka, černý dřevěný z trafiky, skleněnka od kámoše, hliněnka z vánočního trhu a zapalovač..........z trafiky

jak ubalit špeka

11. července 2008 v 20:04
Join,Brko,Klacek,Špek.O co jde ví dnes děti na středních i základních školách.Dokonce znají názvy i jiných věcí.A teď už si popíšeme výrobu téhle luxusní věcičky =D Sejde-li se více lidiček se stejným úmyslem a to takzvaně se odlepit od světa je balení brčka tím nejlepším nápadem celého večera =D Lidi jsou seskupení kolem toho kdo má nádobíčko a s chutí sledují to jak se joint postupně balí =D Výrobe je jednoduchá stačí papírek nejlépe OCB,filtr z cigarety nebo jiného tvrdého papíru nejlepší je však Sruluj to!A potom už jenom šikovné ručičky a pevné nervíky ale hlavně chuť k balení té nejluxusnější vecičky =D

Výroba Fitru:
Filtr u jointa neslouží jako u cigaret k filtrování kouře,ale má spíš funkci chladiče a něčeho za co se joint drží!Filtr se dá vyrobit z jákeho koliv tvrdšího papíru který se sám od sebe nevrátí do původní polohy =D Má tvar obdelníku jehož délka i šířka závisí jenom na vás podle tlouštky filtru se odvíjí jak bude bčko tlusté =D Připravený papírek pro filtr potom srulujeme do úzké trubičky.Lidičky co balí jointíky dýl než já doporučují protáhnout paírek mezi zuby ,bude se potom lépe rolovat =D

Příprava papírku :
Velikost papírku závisí na množství materiálu který hodláme k výrobě jointu použít =DMůžeme použít malé papírky tzv.vážky nebo velké papírky tzv.stovky,smokingi.V případě že vám to nestačí můžete papírky kombinovat lepením k sobě =D Pro dosažení nejluxusnějšího brčka je nejlepší tvar lichoběžníku ;)

Skládání Dílů:
Nyní už tedy máme připraven filtr,máme i pápírek do kterého budeme balit a snad máme i nějaký ten materiál.Vezmeme filtr a položíme ho na pravý nebo levý okraj papírku podle toho jsme-li leváci či praváci.Papírek máme položen tak aby byl olíznutelnou stranou nahoru a dále od nás =D Vedle filtru nyní nsypeme materiál ze kterého má být Joint ubalen =D Pro lepší chuť je dobré materiál nemíchat s tabákem je pak lépe cejtit výsledek marihuany =D Jsme-li zručnější držíme polotvar v jedné ruce tak že palcem a ukazováčkem jedné ruky držíme filtr a papírek a zbívalími prsty papírek podpíráme a druhou rukou sypeme obsah na papírek =D Přesně takle mi balíme Jointíku v Tipsportu na záchodkách =D Je to sice zvláštní ale když je venku zima jinde se to ubalit nedá =D Nejste-li dost zruční můžete si papírek položit na stůl nebo něco takového =D

Rolování:
Nyní už tedy máme na papírku filtr i materiál!Zbývá tedy jointa už jenom ubalit!=DUchopíme polotvar do obouch rukou a truchu palcemi uválíme.Papírek potom zarulujeme,olízneme část k tomu určenou a přilepíme na zbytek =D!!!POZOR!!!není dobré okamžitě joint uzavřít,konec který leži proti filtru necháme otevřený abychom mohli kdyžtak materiál dofoukat případně dosypat!Aby byl joint co nejůčinější je dobré pokud je papírek kolem materiálu omotán pouze jednou-pak se spaluje a vdechuje méně papíru a víc marihuany =D

Uzavření:
Joint je nyní skoro hotov.Držíme ho v ruce ve svyslé poloze,filtrem dolů.Ještě zbývá uzavřít vršek.Tam paírek trochu zmačkáme a zakroutíme =D Jointem je dobré taky trochu zatřepat ze strany na stranu ,tím se dostane marihuana blíže k filtru a nevznikne tím vzduchová bublinka a tím pádem vám neschoří papírek kolem materiálu a můžete si v klidu jointíka vychutnat =D Máte-li po ruce oheň akce může začít ;)

Upálení Konce:
Každý joint by měl mít po ubalení mírně trichtířovitý tvar,to už ale záleži jenom na zručnosti balitele =D

Tak a teď už na nic nečekejte a začněte hulit přrjeme vám dobrou chuť té úžasné věcičky =D...

Vyhulovo desatero

11. července 2008 v 20:03 Marihuana a vše kolem ní
VYHULOVO DESATERO =))

1.zhul bližního svého
2.nepoděláš
3.nepokradeš pro menší množství než je malé
4.dobrovolně hulbu nepřerušíš
5.o hulení se rozděluj
6.k prodeji se nesnižuj
7.účinkům se nebraň
8.nešlap na trávu
9.ve dvou se to lépe táhne
10.hulení nikomu nevnucuj

Canabis

11. července 2008 v 20:01 Marihuana a vše kolem ní
O konopných drogách se někdy hovoří jako o něčem, co do Evropy bylo přivezeno až v novověku a o něčem, co nemá v jejím kulturně - historickém kontextu tradici. Moderní výzkumy prokázaly, že takovéto představy jsou mylné. Poslední výsledky naopak ukazují, že konopné drogy jsou látkami, které byly v Evropě známy a zřejmě též užívány ve velmi hluboké historii. Pravděpodobně nejodvážnější současný odhad pochází od Richarda Schultese, který předpokládá, že první pokusy o pěstování konopí, mohou být datovány někdy do doby okolo 10 000 let př. Kr. Z poměrně mnoha nálezů semínek konopí na různých archeologických nalezištích prehistorické Evropy (Rumunsko, Rakousko, Švýcarsko, Německo), vedly dalšího badatele Richarda Rudgleyho k domněnce, že pro nitrofilní rostlinu jako je konopí mohla taková na organický dusík bohatá místa, jako smetiště či kompost okolo osad, být naprosto ideálním místem. Pro konopí rostoucí jako plevel tak mohly být vytvořeny optimální předpoklady k jeho zdomácnění. Názory obou vědců podporují četné nálezy například polypodních keramických misek sloužících s největší pravděpodobností k pálení konopí. Tyto nálezy jsou datovány do období okolo roku 3000 př.n.l..
Prvním z evropských autorů zmiňujícím se o konopí byl až řecký filozof a historik Herodotos z Halikarnasu v 5. stol.př.n.l.. Herodotos popisuje skvostné lázně výbojných, kočovných Skythů, kteří z Kavkazských hor pronikali na východ i na západ. Z Hérodotových záznamů se dovídáme, že "do země zatloukli tři tyče, neprodyšně je zakryli vlněnými houněmi a uvnitř vyhloubili malou díru, do které vložili rozpálené kameny. Na ně potom vhodili několik konopných semen čímž se vytvořil dým tak hustý, jaký není vidět ani v řeckých parních lázních. Skythové, potěšeni tímto kouřem, radostně povykovali...". Jeho květnaté popisy byly dlouhou dobu považovány více za básnická díla, než za seriózní práce, avšak nakonec se ukázalo, že tento řecký učenec popsal staré skythské rituály velmi věrně a přesně. Archeologům se totiž roku 1940 ve střední Asii podařilo odkrýt zamrzlé skythské hroby, pocházející z roku 5-3 stol.př.n.l., v nichž našli trojnožky, vlněné houně, pánve na žhavé uhlíky a dřevěné uhlí se zbytky konopných lístků a semen. Od Herodota také pochází název drogy kanabis, neboť "kanabos" v překladu znamená hlučný a právě hlučnost je jedním z charakteristických projevů chování skupinového užívání.
Staří Řekové a Římané omamné vlastnosti konopí znali, nicméně není jasné, do jaké míry jich využívali. Od řeckého filosofa Démokrita se dovídáme, že Řekové konopí občas pili s vínem a myrhou a že tento nápoj navozoval jasnovidné stavy. Řecký lékař a filosof Galénos (129-199 n.l.) uvádí, že podle některých obyčejů se konopí podávalo hostům pro obveselení.
Pěstěné konopí bylo předepisováno při léčení nepřeberného množství nemocí od kašle až po žloutenku, zatímco plevelným konopím se léčily uzliny a lipomy.
Ve starém Řecku a Římě se konopí pro výrobu vlákna zpočátku nepěstovalo, ale již od 3. stol.př.n.l. se konopné vlákno dováželo z Galie. Římský úředník a historik Plinius Starší (23-79n.l.) popisuje způsoby přípravy a různé stupně kvality konopného vlákna. V Anglii byly nalezeny pozůstatky římských osídlení z období 140-180n.l., obsahující též zbytky konopných provazů. Není zcela jasné, jestli konopných provazů používali i Vikingové, nicméně na základě nálezů konopného pylu víme, že pěstování konopí v Anglii zaznamenalo prudký nárůst od počátku anglosaského období až po pozdní saské období a během normanského období (400-1000). Konopí se v Anglii ve větší míře začalo pěstovat až za vlády Jindřicha VIII. Během anglické námořní nadvlády, v alžbětinském období, zájem o tuto surovinu prudce vzrostl a konopí se začalo pěstovat i v britských koloniích Nového světa, nejprve roku 1606 v Kanadě a roku 1611 i ve Virginii pro potřeby námořnictva. Puritánští osídlenci je poté přivezli do Nové Anglie roku 1632. Před Americkou revolucí se konopné vlákno používalo dokonce na výrobu pracovních oděvů. Nezávisle na britském území se konopí rozšířilo také do španělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru.
První, kdo v Evropě popsal požívání hašiše, byl Marco Polo v cestopise "Milion". Údajně se na své pouti do Asie roku 1271 setkal se sektou assassinů (název sekty je odvozen od slova hashashin - tj. poživač hašiše). Ti slibovali mladíkům, které verbovali, posmrtný život v ráji. Přesvědčovali je údajně tím, že je nejprve omámili hašišem a pak je přenesli do překrásné zahrady plné rozkoší. Když se mladíci probudili, domnívali se, že jsou v ráji. Měli neustále na mysli sladký zážitek a ve jménu assassinů udělali prakticky cokoliv.
V Evropě, bylo požívání psychotropních látek zakázáno, neboť se neslučovalo s demagogickými postoji církevních hodnostářů. Například v roce 1484 vydal Papež Inocenc VII. dekret proti arabské kultuře, v němž prohlásil konopí za falešnou svátost.
V Evropě nebyl hašiš až do Napoleonova tažení do Egypta (1798) rozšířen. V zemi, kde bylo zakázáno pití alkoholu, si hašiš Napoleonovi vojáci oblíbili natolik, že Napoleonovi nezbylo, než vydat přísný zákaz jeho užívání. Z Egypta ovšem tuto drogu někteří lékaři poslali k rozboru do Francie a již v roce 1803 byla zveřejněna jeho chemická analýza. Také britští lékaři dovezli tuto drogu z Indie.
V roce 1844 založili francouzští spisovatelé v Paříži Le club des Hashishins. Jeho členy byli psychiatr Jacques Joseph Moreau, dále spisovatelé Théophil Gautiér, Gérard de Nerval a malíř Joseph Ferdinand Boissard, který tam přivedl Charlese Baudelaira. Členové klubu užívali hašiš, který měl rozšířit jejich vnímání a prohloubit jejich tvorbu. Baudelaire a Gautiér popsali používání hašiše v knize "Umělé ráje" (Les paradis artificiels). Baudelaire připodobnil ve své básni o hašiši tuto drogu k zrcadlu, ve kterém se odrážejí myšlenky a dojmy každého uživatele.
Cannabis indica, konopí indické (viz obr. dole) je dvoudomá, výjimečně jednodomá bylina s kuželovitým habitem a vzpřímenou, hustě větvenou lodyhou dorůstající výšky asi 1,5 metru. Samičí květenství jsou hustě žláznatá, semena obvykle s intenzívní mozaikovitou kresbou a se zřetelnou oddělovací vrstvou na bázi; v době zralosti samovolně vypadávají. Druh má vysoké omamné účinky, neboť obsah THC je v suché hmotě vyšší než 0,3 % a pěstuje se pouze pro tento účel.
Původem je pravděpodobně ze západních svahů Himálaje a z Kašmíru. Dnes se pěstuje především v Indii (až do výšky 3000 metrů nad mořem), v severovýchodním Íránu, v Afghánistánu, Pákistánu, Indonésii, Střední Asii, v severozápadní a střední Africe, v Mexiku, USA, Jižní Americe a jinde.
Droga z konopí indického se vyskytuje ve dvou základních formách, (marihuana a hašiš). V prvním případě jde o suché části samičí rostliny, především květenství, kdy obsah účinných látek nepřesahuje 8-12 % (u nás obvyklý obsah je 1-2%) a v druhém o vlastní pryskyřici s účinnými látkami okolo 40 %. Někdy se z konopí připravuje také hašišový olej s obsahem vlastního THC kolem 20%.
Marihuana je dnes používaný název pro sušené listy a samičí květenství. V Indii má dvě formy, a to:
  • Bhang má nejslabší účinky a sestává z usušených listů samičích květenství sklizených v době květu. Buď se kouří nebo se z něj připravuje nápoj spolu s



    jinými přísadami. Další možností je zpracování s kořením na pastu, z které se připravuje cukroví.
  • Ganja se připravuje ze sušených vrcholů samičích květenství s vysokým obsahem pryskyřice. Droga se slisuje a nechá po několik dnů fermentovat.
V Africe je tato droga známa jako kif či dagga, v Turecku habak, v Mexiku grifa a v USA i v Evropě marihuana. Poslední uvedený název se odvozuje od jmen Maria a Johan, což symbolizuje dvoudomost konopí.
Tyto části rostlin se především kouří, a to buď samostatně, nebo spolu s tabákem (Nicotiana tabacum) v dýmce nebo cigaretách nebo-li jointech (Evropa a USA), které obsahují asi 1,5 g sušené drogy nižší kvality.
Také v Africe se tato droga převážně kouří, ale i žvýká. Dříve probíhalo kouření kuriózním způsobem, neboť domorodci měli v zemi vyhrabané zvláštní díry s malými otvory, ve kterých se konopí pálilo. Těmito otvory přicházel nejen vzduch, ale také odtud vycházel omamný kouř, který přímo vleže na zemi vdechovali.
V Orientu se velmi často používalo vodních dýmek, které místo vody mohou obsahovat i víno, mléko nebo zvětralé pivo (tyto tekutiny mají ochlazovat kouř, aby nedráždil průdušky). Velký vliv na kvalitu kouření konopí touto dýmkou má i fakt, že konopí takto není spalováno přímo, nýbrž je THC strháváno horkým vzduchem. Při kouření se např. v Sýrii přidávalo ještě opium nebo semena durmanu (Datura) a blínu (Hyoscyamus).
Dalším způsobem užití je žvýkání nebo pití. V Iránu se například připravuje nápoj spolu s mlékem. Konopné mléko se těší značné oblibě i u nás, v Německu se používá kombinace s čajem. Můžeme se setkat i s výluhem konopí v parfémovaném sirupu či alkoholu, ochuceném anýzem, tzv. chatsraki. V Indii je znám alkoholický nápoj z této drogy, doplněný pepřem, kardamomem a jinými přísadami, který je velmi opojný.
Dále se droga dá pojídat, a to buď přímo, nebo se upravuje ve formě různých zavařenin, cukrovinek, koláčků, mlék a podobně. Nevýhodou konzumace konopí, ve formě pokrmů, je možnost předávkování se kvůli pozdnímu nástupu účinku.
Hašiš je v současné době užívaným názvem pro druhou drogu, a to vlastní pryskyřici. V Asii, hlavně v Indii je označován jako "charas", "churus" či "momeka", v Orientu se můžeme setkat také s výrazem "hašiš" a v severní Africe "chira". Jinými názvy jsou "pot", "grass", "joint brown", "nugg­lers", "greeters" a "gates". Je to čistá pryskyřice s největším množstvím účinných látek sloužící hlavně ke kouření. V Indii se však vyrábějí i sladké hašišové zákusky "majoom", které dále obsahují opium, maková semena (Papaver somniferum), durman (Datura), hřebíček, anýzová semena, kardamom, mastix (Pistacia) a cukr, v Sýrii to jsou bonbony plněné hašišem.
HašišPryskyřice je zapáchající žlutá až hnědá hmota, která se získává různými technologickými postupy. V Indii je obsah pryskyřice v rostlinách poměrně vysoký proto se získává tak, že lidé procházejí polem přičemž se dotýkají a objímají rostliny, po průchodu porostem konopí se z koženého oděvu přilepená pryskyřice stírá (kdysi se sbírala bez kožených oděvů - přímo na tělo). Jiným způsobem je "oplácávání" samičích květenství dlaněmi nebo koženými rukavicemi. Takto získaná vrstva pryskyřice se odstraňuje kovovou škrabkou a formuje do desek, tyčinek nebo kuliček.
Obecně se dá říct, že kvalita hašiše často koresponduje s jeho barvou (většinou čím tmavší hašiš tím je lepší). Samozřejmě, ale existují výjimky, např. velmi silný marocký hašiš bývá často úplně bílý. Trvanlivost hašiše se pohybuje okolo 2-3let, samozřejmě pokud je důkladně vylisován, protože oxidace THC vzdušným kyslíkem tak probíhá pomalu od povrchu, zatím co střed si zachová svoji potenci.
Na počátku 70. let se v Americe začal objevovat "Hašišový olej", vznikající destilací konopných listů. Obsah THC se pohybuje okolo 20%. Co se týče potence bývá to zde s barvami opačně, čím je hašolej tmavší tím bývá zpravidla hůř destilovaný a tedy nižší kvality.
Hašišový olej se většinou kouří ze skleněné dýmky, nebo z cigaret ve směsi s tabákem či marihuanou. Asi nejúčinnější způsob je kápnout pár kapek (1-2 podle uvážení) na cigaretový papírek a pak z toho udělat jointa.

rasta citáty

11. července 2008 v 19:54 Rasta citáty
Každý člověk je vlastně jedinečný.
Nemohu jít touto špatnou cestou… Je tady místo pro pěkný den!
Mám jen jednu ambici, ty víš. Něco co bych opravdu velmi rád viděl.
Že lidstvo žije společně, černí, bílí, žlutí, všichni spolu, to je vše!

Bob Marley se vůbec nejmenuju, své jméno ještě nevím (neznám).
Nezískávej svět, když při tom utratíš duši, moudrost je víc než stříbro nebo zlato.
Emancipace z duševního zajetí, jen my sami můžeme osvobodit svého ducha.

Dobré na hudbě je, že když tě potká, nebolí to.
Život je silnice s množstvím značek. Když pojedeš podél, nedostaneš se do potíží, vyvaruj se závislosti a omezenosti, vstávej a začni žít!
Rastafariánství není kultura, to je skutečnost!
Každý den svár? To je jako modlitba k ďáblu.
Nejsem na straně černých, nejsem na straně bílých, jsem na straně Boha!
Teď máš právo určit si svůj vlastní cíl.